COMMEDIA DIALETTALE
"NATALE AL BASILICO"
di Valerio di Piramo

DOMENICA 10.12.2023
ORE 15.30

ORATORIO DI ZONE
INGRESSO LIBERO



 

 
 
 

 

Sergio Almici - Poeta

sergio.bmp

ALLA MADONNINA DEL “SANTEL NIGRU’”

ALLA MADONNINA DEL “SANTEL NIGRU’”
CON L’ATMOSFERA ADATTA
TI INNALZERO’ VERSO I CIELI
A SOSTENERE I TUOI FIGLI
CHE SALGONO VERSO AZZURRI ORIZZONTI
 
O MADONNINA CARA AIUTALI TU,
DONA A ME A TUTTI I SOFFERENTI LA TUA PREGHIERA
STENDI LA TUA MANO SU TUTTI I PELLEGRINI
CHE TI CHIEDONO PERDONO
 
ALLARGA LE BRACCIA SUI TUOI PROTETTI
CHE CON I LORO AEREI TI SORVOLANO VICINI
O MARIA, TU CHE HAI CONOSCIUTO LA POVERTA’
GUARDA I POPOLI VITTIME DELLA GUERRA
 
FA CHE LE NOSTRE COMUNITA’
SI INFONDANO DELLA TUA FEDE
DALLA CAPPELLA DEL “SANTEL NIGRU’”
CON LA TUA BELLEZZA E IL TUO SORRISO
AFFRATELLA IL CUORE DI TUTTI I TUOI ZONESI.
 
 
                                                   UN AVIERE…SERGIO  

AI NUOVI ZONESI

CHI L’AVREBBE MAI IMMAGINATO
CHE SALENDO PER LA PRIMA VOLTA
E VEDENDOTI RANNICCHIATO
NELLA TUA VERDE CONCA
CI SI SAREBBE INNAMORATI
E CON SFORZI E FORZA DI VOLONTA’
ACCASATI
 
FORSE STANCHI DI NEBBIA E DI RESPIRARE SMOG
VEDENDO I TUOI VERDI MONTI
SI IMMAGINO’ DI ESSERE
NEL SECONDO PARADISO TERRESTRE
 
DALLA VICINA CHIESINA DI MONTISOLA
AL REDENTORE SUL MONTE GUGLIELMO
AL SUO DIALETTO UN PO’ RUDE
UN PO’ ALLA VOLTA TI ABITUERAI
 
CON LA CORTESIA….DELLA SUA GENTE
TRA GIOIE E DOLORI
DIMENTICHERAI PIAN PIANO LE TUE DELUSIONI
 
COME SENTINELLE AL PAESE
LE PIRAMIDI DI EROSIONE
A NORD LA VALLE DEGLI GNOMI
SEGNO DI AFFETTO E AMORE
 
PERO’ RICORDATEVI CHE E’ MEGLIO
UN SORRISO IN PIU’ PER LE STRADE
CHE MILLE CRITICHE NELLE CASE
CERCARE E’ BRUTTO, CHIEDERE E GIA’ MEGLIO
MA FARSI SENTIERE E’ IL SISTEMA PIU’ BELLO…..
 
 
 
                        SERGIO

PASHABOCHE

DOPO TATE PREVIGIU’ DE MIA RIAGA
S’EN GHE SARA’ AMO’, S’EN SARA’ MIA MORC
PASHABOCHE L’E’ RIAT
 
GH’EN SARA’ DE NÖF
GHE SARA’ I SHOLECC DUENOCC
MA PASHABOCHE L’E’ RIAT
 
AL SARESH STAT BEL NAGA A PE’
MA ARGÜ I FA FADIGA A BII OL CAFE’
ARGÜ G’E’ FORESTER CON D’ÖNA LENGUA SPECIAL
MA DOPO DU BICER DE CHEL BU’
I CIACULA TÖCC OL DIALET DE SHU’
 
ÖNA SALUDADA, ÖN ARIIDIS PER L’AN CHE EE
QUATER PASH AL ROCOL DOCHE I PIÖ TACH
I NE FA SET E QUATER A RIA’ SÖ
 
LA PREDOLANA E L’ADAMEL
SHOI VET SE L’E’ ÖN DE BEL
DOPO DOI BALADE COLA FISARMONICA
PER FA’ NA’ DO’ OL BRASAT
 
AMO’ DU BICER PER CHI CHE RIA SÖ SUDACC
AMO’ ÖNA STRINDIDA DE MA’ PER CHI CHE T’EN MENT
E SHENSHA NENCURDISH L’E’ FINIT
ÖN OTER DE BEL.
 
 
A L’AN CHE EE

SERGIO
 

LE FOMME DEL DE DE’N CÖÖ

Gè pashac quarant agn
de quanche le sale gia le shtale
i sofà tantì piö bash
Ia i fener fac shö de ash
 
Le ure le shuna de e not
per chi tantì piö shurc
i gia ripitia fina medanot.
 
Ghia mia le balere de adesh
con farina bianca,pastiglie e töt ol resht
i foreshter pör de fa na balada
i mashnaa le scarpe shöl reshöl
e magari come hotel i naa shöl shöl.
 
Shul a penshaga ghe sharesh de fa resha shö i caei
le noshe fomme lè leaa shö ale quater a regula
per dopo na’n campagna a laura con ree i matei
 
Adesh de campredont a l’asilo ghe dudent meter de bià
ma le töl shö la machina per mia shüda.
 
Dale ot ale nöf ghe’l spuntino
öna briosc col capucino
ghe la ginnastica,i masagi e la piscina
tanto ghe mia tat de fa ‘n cudina.
Per la pora che le gie arde mia ashee
le she cambia fò doi o trei volte al de.
Ol cambe de na olta lia dal sheshtù al derlet
iscè nol gnii not gia a shegn de na nol let.
 
La shera piö bela en cà,lia quela de troash a ciacula
mesh bicer de inashì con öna padela de mundì
pò i naa töch nol sho quach de shcarfoi
e a la fì de l’an I she troaa con de nasilo de fiöi.
Adesh le arda she l’om al shtà be de famia
shenò le she shpuda mia….
 
Ghia on po piö shporc ree a le bià
ma meno shchefe enne cà.
ol maia piö bu lia ön ciaridì
con quater fete de cadolet e du öf cadalì
 
Adesh ghe i quattro salti in padella Findus!!!
 
Noi supermercati ghe töcc i detersivi
öna olta i faa la bugada nol shoi o’na suina
e per töt le dopra la piltrina.
 
L’ünec laur che me rencresh
le per chi che she shpuda adesh
barete, capei e caschi dür
ma i coregn i comanda shemper lur !!!!!
 
ZIO SERGIO

LA REALTA’ DE LA ETA

En presepe ol Signur l’ha creat l’aden e al ga dit: “te sarè semper aden, te laurarè sensa mai lamentat dala matina ala sera, te portare’ pedi sola schena, te maiaret erba, te gaaret mia inteligensa e te scamparet fino a 50 agn, te saret semper aden”. Ma l’aden al ge respont: “sarò aden, però a rià fino a 50 agn l’è un po’ trop, damen apena 20” e ol Signur al la conteta.
 
Dopo ol Signur l’ha creat ol ca e al ga dit: “te sarè semper ca, te difendaret la ca de l’om e te saret ol so miur amico, te maiaret chel che i te darà e te scamparet fino a 25 agn, ma te saret semper ca”. ol ca al ghe respont: “ Signur campà 25 agn ge tanc me ghe no asè de 10”. Alura ol Signur al conteta po a lu.
 
Aiura ol Signur l’ha creat la semmia e al gat dit: “te sarè semper semmia, te saltare da on ram all’oter e te faret ol paiaso, te deertesaret tuc e te scaparet 20 agn, te saret semper semmia”. Alura la semmia la ghe respont: “Signur campà 20 agn l’è dura, damen apena 10”, va be al ga dit ol Signur.
 
Finalmente ol Signur al ghe riat a creà l’om e al ga dit: “te saret semper om, l’unec che reduna so tuta la tera, te garet l’inteligensa per comandà gli animai, te dominaret tut ol mont e te scamparet 20 agn”. L’om al ghe respont: “ Signur sarò om, però scampà 20 agn al me somea on po’ poc, dam i 30 che l’aden l’ha mia ulit, i 15 che ol ca l’ha refudat e i 10 che la semmia l’ha mia acetat”. E iscè ol Signur l’ha fat.
 
De alur l’om al scampa 20 agn de om, al se spuda e al pasa 30 agn de aden, laurando e portando tut ol pedo dela famia so le spale. Dopo, quan che i fioi i va per so cont, al scampa 15 agn de ca, a tindì la ca e maiando chel che i ghe da, per dopo ria a esser vec, na en pensciù e scampà 10 agn de semmia, saltando de ca en ca, de fiol en fiol a fa ol paiaso per diertì i neuc.
                                                                                              SERGIO
AL GÖLEM

AL GÖLEM

DAL TRENTAPASS AL TESDEL
DALE TREDES PIANTE A CHEL PIO BEL
DUMINADÜR DE LA PIANURA PADANA
GENERADÜR DE L’ARIA PIÖ SANA
 
CONFINANT CON SICH CUMU’
COL MONUMENT AL REDENTUR
CHE COME LU GHE NE’ GNA HU
 
DOPO DOI O TREI URE DE NA LA’
TE RIET AL RIFUGIO PER TIRA’ OL FIAT
 
ON BROT CALT E ON VIN BRULE’
DOI FETE DE POLENTA STRINADA
CON GION TOCHEL DE FORMAI
E ONA SALAMINA
E TE GE NET A SE’ PER TOT OL DE’
LE’ ON RIFUGIO DE QUACH AGN
MA LE GIOST A SE PER I MORC DE FAM
 
SOL PIASAL GHE’ MADALI’ A CIAPAA OL SUL
E FO DE DETER GE SO FIOL A LAURA LU SUL
ON PIAT DE BUNA CERA
DOI PAROEL E QUATER BALE
E LE’ ASE’ PER TIRA’ SERA
 
 
                                               UN VETERANO
ALLA REGINA DEI MONTI

ALLA REGINA DEI MONTI

OH ZONE PICCOLO ATOMO
SPERDUTO NEL MONDO
RACCHIUDI OGN’OR
NEL BENE GIOCONDO
 
L’AURE PURE DELLE
TUE VASTE PINETE DONI
PACE E AMOR AD OGNI CUOR
CHE HA SETE
 
LONTANA DAI VIZI E DAL MALE
ORGOGLIOSA PUOI ESSERE, OH ZONE,
DA SEMPRE PROTETTA DA DIO
SPLENDIDA PERLA BACIATA DAL SOLE
 
APPREZZATA DAI TUOI VILLEGGIANTI
DESIDERATA DAI TUOI EMIGRANTI
LA’ FRA I TUOI MONTI OVE REGNA LA QUIETE
TUTTI RITROVANO UN’OASI DI PACE
 
ALL’OMBRA DEI TUOI CIPRESSI
TRA IL VERDE DEI TUOI PRATI
RIPOSA LA TUA GENTE
CHE TI VEGLIA ETERNAMENTE
 
LE TUE PIRAMIDI, OH ZONE,
LE TUE VALLI SILENZIOSE
LE TUE APRICHE VETTE, UNITE
VOLGONO LA LORO PRECE AL SIGNORE
 
 
                                                       SERGIO

Oggi 10 Dicembre 2013 Sergio ci lascia, vogliamo ricordarlo così:

IL CIMITERO MONTANO

Le ombre dei castagni
di novembre
s'intrecciano a giochi
di luce dei cipressi antichi.

Chiamano i morti
con cenni da lontano
chi calpesta il sentiero.

Tra memorie di
rovine e bellezza,
preghiere e canti
ai monti salgono
in un crescendo di nostalgia.

Le luci, compagne di
chi riposa e anela la pace,
tremano nella sera.

Dietro i cancelli
ora i morti tacciono,
cullati dal vento lacustre e
dal profumo di mosto.

Il richiamo potente
della vita, sulla via
in salita del cimitero,
scivola via...


Fausta Almici